Duben 2021

11.12.2021

Volání Dharmy



संनियम्येन्द्रियग्रामंसर्वत्रसमबुद्धयः।

तेप्राप्नुवन्तिमाम्एवसर्वभूतहितेरताः॥

saṁniyamyendriyagrāmaṁ sarvatra samabuddhayaḥ

te prāpnuvanti mām eva sarvabhūtahite ratāḥ


Those who are able to control their senses, have equanimity of mind and rejoice in contributing to the welfare of all creatures are dear to me. (translation, Winthrop Sargeant)


Ti, kteří uctívají to Nezničitelné, Nevystihnutelné, to Neviditelné, Všudypřítomné, to Nepředstavitelné, Nezměnitelné, Nedělitelné, to Věčné, hledajíce Mne s čistou myslí a se zkrocenými smysly a s láskou plynoucí jako nepřetržitý proud oleje, dolévaný do lampy - i ti dojdou ke Mně! (překlad Jaroslav Jiránek)

Bhagavad-Gītā, část 12, verš 4.

Tato slova, která píšu, probublávají na hladinu k závěru meditačního ústraní a jsou výsledkem několikadenního ticha. Okolo mě krouží dvě hlavní myšlenky. Zaprvé, jaká náročná práce to je, zkrotit smysly a soustředit mysl, jak obtížné a náročné je, zůstat vyrovnaný. Zadruhé, víc než kdy jindy jsem přesvědčena, že meditace je podstatnou součástí naší dharmické cesty. Naše mysl je původ, náš život je výsledkem.

Takže poznáváním naší mysli a našich smyslů, jejich tendencí a vzorců, a to nejdůležitější je, naučit se směřovat mysl požadovaným směrem, pochopit jak její podstatu, tak její potenciál; její použití k realizaci naší pravé podstaty "JÁ-JSEM" může být jedním z hlavních úkolů našeho života. K této realizaci může vést mnoho cest a jóga je jednou z nich.

Jóga neladí pouze naše těla. Jóga slaďuje naše myšlenky, slova a činy s vyšším cílem. Začneme být více přitahováni myšlenkou přispíváním k blahu druhých a žít život služby, na naší vlastní cestě ke svobodě.

Často přemýšlíme takto: "Co udělá radost mě?", "Jak mohu vydělat více peněz?", "Jak mohu být více šťastný ve svém romantickém životě?" - mysl se točí kolem sebe. Namísto toho nás učení jógy vyzývá, abychom si položili otázku: "Jaké "vlnění" vytváří mé vlastní volby?", jaké mají společenské dopady?", "Jaké mám dary, které by mohly sloužit ostatním?", "Jaký by to byl pocit, vést život zasvěcený službě? " Tím, jak se mysl čistí, naše zaměření se rozšiřuje. Meditační praxe nám umožňuje vidět panorama našeho života, vidět, kde stojíme a kam chceme jít. Dosažení této rozšířené perspektivy přichází s časem.

Hodně času v meditaci bude o pozorování myšlenek. To samo o sobě může být skličující zkušeností, ale jako vedlejší produkt získáme lepší představu o poli mysli, staneme se méně reaktivními, někdy získáme inspiraci pro kreativní nápady a projekty. Dále se učíme stahovat smysly - což je opravdu velmi obtížný úkol, ale bude mnohem snazší, když si vzpomeneme na vyšší záměr a k němu se zavážeme. Smysly mají silnou sílu nás svést z cesty, ale volbou "prospěšného" namísto "příjemného" nás znovu a znovu potrénuje, abychom zůstali pevní a uzemnění. Trénujeme koncentraci a budujeme sval vyrovnanosti; naši schopnost soustředit se a udržovat vyváženou mysl. Denní meditace se může stát vaším hlavním kompasem v životě. A po delší době pravidelného cvičení začneme zkoumat, zda náš život odráží učení, v které věříme. Mysl nakonec začne směřovat k mnohem hlubším otázkám, jako je dharma.

Můžeme mít různou dharmu v různých aspektech a fázích našeho života. Když jsme dítětem, máme jednu dharmu, když adolescent - další, přijetí do zaměstnání nebo být rodičem bude znamenat další dharmickou roli. Často se to mění po celý život. Když se však pohybujeme na duchovním hledání, naší dharmou je realizace pravdy, také satyadharma. Část diskuse o dharmě se točí kolem otázek - "co je správný skutek?" a "jaký je dobrý výsledek?". Konzistence je klíčová. Meditační praxe, nepřerušovaná a trvající po dlouhou dobu, odhalí odpovědi.

Nevyhnutelně se objeví překážky - nedostatek nadšení, pochybnosti o sobě, našich učitelích a jejich učení, okamžiky oslabené motivace, připoutanosti a averze, obavy, zmatek. Všechny překážky vyplývají z nevědomosti. Identifikujeme je a hledáme způsoby, jak je překonat. Nemusíme to dělat sami - dostáváme velkou pomoc na cestě probuzení, od našich milovaných učitelů, z učení, od našich satsangů a přátel na cestě. A co je nejdůležitější, můžeme najít všechny zdroje, abychom mohli překonat překážky uvnitř sebe: naši vlastní vrozenou moudrost, naše vlastní neustálé povzbuzování, naše vlastní nadšení a odhodlání, naše vlastní milující laskavost a trpělivost. Čas v relativním světě plyne rychle, musíme trénovat z celého svého srdce, takže když přijde smrt, ten konečný přechod a podíváme se zpětně na tento život, abychom uviděli, že jsme ho nepromarnili.

Originál: zde